Myška Šupito ráda všechny přesvědčuje o tom, že je nejodvážnější myší na celém světě a vůbec ničeho se nebojí. Ale opak je pravdou, ve skutečnosti se pobobkuje ze všeho, co se kolem jen mihne. Jejím toužebným přáním je být stejně statečná jako její tatínek. Ten se dokázal s nasazením vlastního života postavit děsivému lišákovi Tlamounovi, postrachu celého lesa. Boj sice nevyhrál, stal se ale obdivovaným hrdinou myšího společenství. Šupito chce všem dokázat, že odvaha je dědičná.

Brzy třicetiletá Julie stále hledá své místo ve světě a experimentuje, zatímco její starší přítel Aksel by se rád usadil a začal novou životní etapu. Věci se zkomplikují, když zvídavá Julie pronikne na večírek, na kterém potká mladého a okouzlujícího Eivinda... Film na pomezí dramatu a komedie vypráví vtipně, pravdivě a s citem o vztazích a životě v době, kdy můžeme mít téměř nekonečné možnosti, a přesto si připadat jako nejhorší člověk na světě.

Americký film režiséra Arthura Penna Bonnie a Clyde patří dnes již do zlatého fondu světové kinematografie. Příběh dvou sympatických lupičů se odehrává v Americe třicátých let a je založen na skutečných událostech a skutečných postavách. Bonnie Parkerová se narodila v Roweně v Texasu roku 1910. Roku 1931 pracovala v kavárně. Pak se dala na dráhu zločinu. Clyde Barrow pocházel z rodiny nájemce půdy. V mládí vyloupil benzínovou pumpu.

Kde je Anne Franková začíná zázrakem: Kitty, imaginární kamarádka, které Anne Franková psala svůj slavný deník, ožije v dnešním Amsterdamu. Kitty, která si neuvědomuje, že od té doby uběhlo 75 let, je přesvědčená, že když je naživu ona, musí být i Anne. Vydává se na cestu do časů Anny Frankové, aby svou milovanou přítelkyni našla. Vyzbrojena vzácným deníkem s pomocí jejího kamaráda Petra, který provozuje tajný úkryt pro uprchlíky bez dokladů, sleduje stopy Anny od úkrytu až po její tragický konec během holokaustu.

„Marečku, podejte mi pero!“, praví stařičký pan profesor Hrbolek. Otevře obávaný notes, vyvolá některého ze svých už obstarožních studentů, a když dotyčný neumí, píše mu pět a praví: „Nepotěšil jste mne, chlapče, ani já vás nepotěším…“ Znalce a milovníky českého filmového humoru jistě opět potěší komedie z pera Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka, kterou v roce 1976 natočil Oldřich Lipský. Navázali na oblíbené študácké veselohry Martina Friče. I když študáci jsou zde již postarší, setkáme se zde s typickými postavičkami školních škamen – šplhounem, ospalcem, třídním kašparem i notorickými uličníky.

Brzy třicetiletá Julie stále hledá své místo ve světě a experimentuje, zatímco její starší přítel Aksel by se rád usadil a začal novou životní etapu. Věci se zkomplikují, když zvídavá Julie pronikne na večírek, na kterém potká mladého a okouzlujícího Eivinda... Film na pomezí dramatu a komedie vypráví vtipně, pravdivě a s citem o vztazích a životě v době, kdy můžeme mít téměř nekonečné možnosti, a přesto si připadat jako nejhorší člověk na světě.