Závěrečná část volné filmové trilogie, kterou natočil polský režisér Krzysztof Kieślowski.

Mladá a půvabná černovláska Valentine Dussautová při večerní jízdě domů neúmyslně na ulici poraní svým autem psa. Po ošetření u veterináře ho, podle adresy na obojku, odveze k jeho majiteli, kterým je podivínský, do sebe uzavřený soudce, trávící důchodový věk tajným odposloucháváním telefonátů svých sousedů. Cynicky a se stoprocentní přesností předpovídá jejich osobní a rodinné pohromy. Člověk, chovající se zprvu nerudně a odpudivě, se při setkáních s touto ženou postupně uvolňuje a vychází ze své ulity. Souběžně se odehrává příběh mladého muže Augusta, který je zamilován do dívky hlásící na telefonní lince předpověď počasí. Jeho příběh jakoby z oka vypadl soudcovu osudu před 35 lety…

Ve výtvarné stránce filmu dominuje červená barva, ta se pojí právě s motivem „očištění“, jejími nositeli jsou hrdinové, kteří se dovedou vzepřít osudu. V psychologicky laděném příběhu v hlavních rolích herecky excelují Jean-Louis Trintignant (Joseph Kern) a Irene Jacobová (Valentine Dussautová), kteří dokázali vtisknout svým postavám duši a pod vedením režiséra vykouzlit až dojemný příběh. Film získal v roce 1995 Césara za nejlepší hudbu (Zbigniew Preisner) a byl nominován na Oscara za režii, scénář a kameru.