Začínala už jako školačka v menších rolích ve filmech o dětech a pro děti a v TV seriálu Třetí patro (1988). V hereckém vzdělávání pokračovala během gymnaziálních studií ve večerních kurzech Ivana Vyskočila na Lidové škole umění pro pracující. Stala se však studentkou katedry scenáristiky a dramaturgie na FAMU (1986-89), kde mj. připravovala s Martinem Mejstříkem studentský časopis Kavárna.

V létě 1989 se rozhodla pro emigraci a shodou okolností získala ve Francii politický azyl přesně 17. listopadu 1989. Při studiu jazyka se živila jako au pair, uklízečka či zpěvačka v metru. Pak vystudovala střih a režii na pařížském filmové škole FEMIS (dříve IDHEC; 1990-93). Žije a pracuje střídavě v Praze a v Paříži. Zatímco ve Francii se pod jménem Andréa Sedlackova věnuje výhradně střihu (za střih dramatu Welcome byla nominována na Césara), v Česku natačí politické dokumenty a autorské, osobně laděné hrané filmy s tematikou problematických citových vztahů, morálních dilemat a rodinných traumat z minulosti v komplikovaném dobovém kontextu.

Autobiografické rysy lze vysledovat zejména v postavě hlavní hrdinky volné televizní tetralogie (Ze života pubescentky, Můj otec a ostatní muži, Krásný čas, Opravdová láska). Od roku 2010 se věnuje hlavně projektu zfilmování Škvoreckého Zbabělců, o němž mluvila s jeho autorem a jenž zatím zůstává ve fázi dokončeného scénáře.