Původem turecká herečka Magali Noël se prosadila v celoevropském měřítku v 50. a 60. letech, točila hlavně ve Francii a Itálii, proslulost jí přinesla účast ve Felliniho filmech, popularity dosáhla i jako zpěvačka populárních písní. Narodila se v tureckém Izmiru a od dětství se věnovala tanci a zpěvu, s rodinou odešla ještě před válkou do Francie, kde pokračovala ve studiu herectví pod vedením Catherine Fonteney. Následně začala vystupovat v kabaretech a brzy se dostala i k prvním nahrávkám na gramofonové desky.

Souběžně s prvními úspěchy ve zpěvu se Magali Noël začala objevovat i před kamerou, debutovala v komedii Zítra jsme rozvedení (Demain, nous divorçons, 1951), zviditelnila ji ale až postava dívky Viviane v Dassinově gangsterce Rvačka mezi muži (Du rififi chez les hommes, 1954). Následovaly další menší role ve filmech historického žánru (Syn sladké Caroline – Le fils du Caroline Chérie, 1955; Velké manévry – Les grandes manoeuvres, 1955). Hlavní ženské party pak odehrála v dnes již méně známých filmech Vrahové a zloději (Assassins et voleurs, 1957) a Touha vládne mužům (Le désir mene les hommes, 1958). Do této doby spadá také mimořádně úspěšná nahrávka písně Fais-moi mal (1956), která byla jednou z prvních francouzských reakcí na vlnu rock´n´rollu, kvůli svému textu – tehdy vnímanému jako amorálnímu – měla ale dlouhou dobu problémy s prezentací v médiích.

Počátkem šedesátých let točila Magali Noël několik filmů ročně a své působiště rozšířila o Itálii, kde si ji oblíbil Federico Fellini (Sladký Život – Dolce vita, 1960; Satyricon, 1969), točila ale i s jinými italskými režiséry. Velkou ženskou roli pak hrála v oscarovém politickém dramatu Z (1969), paradoxně právě tehdy ji ale filmoví producenti přestali vyhledávat. Znovu nicméně točila s Fellinim (Amarcord, 1973), začala častěji účinkovat také v televizi. Vrátila se hlavně ke zpěvu, nepořizovala sice nové nahrávky, ale na koncertních pódiích sklízela úspěchy se svými staršími písněmi z padesátých let. Hrála také v divadle, uplatnění našla ve slavných francouzských fraškách G. Feydeaua nebo E. Labiche, prorazila ale i ve velkých dramatických rolích (Matka Kuráž a její děti) a jako zpěvačku ji neminuly ani úspěchy v muzikálech (Kabaret).

Z její další filmografie si zaslouží zmínku francouzský snímek Smrt Maria Ricciiho (La mort de Mario Ricci, 1983), po několika menších rolích se zatím naposledy objevila v dramatu Věrnost (La fidélité, 2000), v menší úloze záhadné ženy v černém se mihla ve filmu Pravda o Charliem (The Truth About Charlie, 2002). Mezitím ovšem znovu v Itálii hrála hlavní roli v u nás neuvedeném snímku Regina Coeli (2000). V nedávné době se dočkala i zmapování své pěvecké kariéry vydáním CD s prostým názvem Magali Noël (2002).