Roden pochází z herecké rodiny, kde jeho otec i dědeček byli slavní herci. Jeho matka byla zdravotní laborantka. V roce 1981 absolvoval na SPŠ keramické v Bechyni, nedaleko rodných Českých Budějovic. Během studií na střední škole se rozhodl podat přihlášku na DAMU. U přijímacích zkoušek dostal za úkol zahrát psa, jeho majitelkou mu měla být taktéž adeptka herectví Ivana Chýlková. Divadelní fakultu úspěšně absolvoval v roce 1985. Následovalo hraní v Divadle na Vinohradech, např. v představení Spartakus nebo Třetí zvonění. Další čtyři sezóny (1988–1992) hrál v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. Poté měl možnost účinkovat na jevišti Národního divadla kde zaujal ve hrách např. Rok na vsi, Médeia nebo Saténový střevíček. Po roce Národní divadlo opustil a vystupoval v Divadle Na zábradlí, Divadle na Starém Městě nebo v Divadle Labyrint. Roku 1993 po pracovním vytížení opustil divadelní scénu a rok pobýval v Anglii. Zde navštěvoval herecké kursy a zároveň se zdokonalil v angličtině. Krom toho se zabýval potiskem triček, ale to jen pouze aby měl dostatek peněz na pobyt.

Po návratu zpět do Česka se stal hercem na volné noze a tak působil v řadě divadel. V roce 1998 byl za svou roli ve hře Úplné zatmění nominován v kategorii nejlepší herecký výkon a o rok později obdržel cenu Alfréda Radoka za ztvárnění Bruna v inscenaci Velkolepý paroháč.

Svou filmovou kariéru započal již v roce 1983 ve filmu Zámek nekonečno. O rok později se výrazněji dostal do povědomí diváků svou rolí Honzy ve snímku Jak básníci přicházejí o iluze. Roku 1987 si zahrál opět svou předešlou postavu Honzu ve třetím díle Jak básníkům chutná život. Ten samý rok měl možnost obsadit roli kapitána Tůmy ve filmu Copak je to za vojáka.... Následující rok si zahrál v rodinném filmu Pan Tau. Následovaly filmy jako Čas sluhů, Kanárská spojka, Král Ubu či Pasti, pasti, pastičky. Roden si zahrál také v řadě pohádek, např. Princezna Fantaghiró 2, Dračí prsten, Pták Ohnivák nebo hororově ztvárněné drama Kytice.

V roce 2000 si vyzkoušel své první zahraniční angažmá. Po absolvování náročného konkursu na film 15 minut mohl úspěšně obsadit roli zločince Emila Slovaka. Po boku Roberta De Nira, který si ho údajně pro tento film sám vybral, tak měl možnost vrýt se také do povědomí zahraniční veřejnosti. Dále se objevil v amerických akčních filmech Blade 2 (kde díky jeho "hlubokému" akcentu musel být v originálu dabován jiným hercem), Neprůstřelný mnich, Hellboy, v komedii Prázdniny pana Beana společně s Rowanem Atkinsonem nebo v akční komedii Rocknrolla.

Poté se vrátil zpět do České republiky. Roku 2008 získal příležitost zahrát si hlavní postavu Josefa Douša ve snímku Hlídač č. 47, který získal tři České lvy za nejlepší střih, mužský herecký výkon v hlavní roli a mužský herecký výkon ve vedlejší roli. V roce 2011 obsadil roli Františka Šímy ve filmu Lidice. Jeho zatím poslední film je první česká hudební 3D komedie V peřině, kde si zahrál manžela Lucie Bílé.

Sedmkrát byl nominován na Českého lva za hlavní mužský herecký výkon a celkem čtyřikrát byl nominován na cenu za vedlejší mužský herecký výkon, z jedenácti nominací tedy proměnil jen jedinou v roce 2008. Dvakrát byl nominován na Cenu české filmové kritiky - jedinou nominaci proměnil v roce 2010 za film Habermannův mlýn. V roce 2017 získal svého druhého Českého lva, a to v kategorii nejlepší herec v hlavní roli za film Masaryk.