Přední česká herečka Daniela Kolářová se narodila 21. září 1946 v Chebu, ve znamení panny. Když jí byl rok, její rodiče se rozvedli a krátce na to se s matkou přestěhovaly do Karlových Varů, která zde získává místo mzdové účetní. Svého otce vidí Daniela znovu až ve svých pěti letech, kdy se také poprvé setkává se svojí mladší nevlastní sestrou Věrou, která emigrovala v roce 1968 do Nizozemska.

Před kamerou debutovala ve dvaceti letech televizním snímkem Konec velké epochy (1967) a před filmovou kamerou pak o rok později filmovým zpracováním Páralova románu Soukromá vichřice, kde ztvárnila jednu z hlavních postav Bohunky Augustové. V roce 1968 se objevuje ve čtvrtém díle televizního seriálu Sňatky z rozumu a ve stejném roce úspěšně absolvuje pražskou DAMU. O rok později, v roce 1969 se poprvé před kamerou potkává s Jaromírem Hanzlíkem ve filmu Slasti otce vlasti, kde ztvárnila první manželku Karla IV. – Blanku z Valois. V roce 1971 získává svojí první výraznější roli v TV seriálu Taková normální rodinka, kde si zahrála manželku Jaromíra Hanzlíka – Kateřinu. Po této roli se stává populární a posléze se objevuje ve svých nejslavnějších filmech: s J.Hanzlíkem v Noci na karlštejně (1973) a v Létě s kovbojem (1976), se Zdeňkem Svěrákem Na samotě u lesa (1976), s Oldřichem Kaiserem v Setkání v červenci (1977) a s Josefem Abrhámem v Kulovém blesku (1978). Těmito rolemi a televizními seriály: Žena za pultem (1977), typickým komunistickým seriálem a Nemocnicí na kraji města si zajistila velkou popularitu a společně s Janžurovou, Šafránkovou, Bohdalovou, Medřickou a Brejchovou se stává nejoblíbenější českou herečkou 70. let.

V 80. letech jsme ji mohli vidět v oblíbených seriálech My všichni školou povinní (1984) a Synové a dcery jakuba skláře (1986) a v dětských filmech Lucie postrach ulice (1984) a A zase ta lucie (1984) v roli ústřední postavy maminky malé Lucky, před kamerou opět vytvořila pár s J.Hanzlíkem. Díky této postavě se stává oblíbenou i mezi dětským publikem. Dále se objevila v dramatech Ta chvíle, ten okamžik (1981) jako manželka Františka Němce, který ji podvádí (natočeno podle novely Otakara Chaloupky) a v dramatech o dospívání mládeže Jsi falešný hráč (1986) a Horká kaše (1988).

Na začátku 90. let vstupuje do politického života jako poslankyně, z politiky odchází v polovině 90. let připravena o ideály férové české politiky. Nicméně i přes svůj politický mandát si nachází čas na natáčení Svěrákovské Obecné školy (1991) i na rozporuplný film Jana Svěráka Akumulátor 1 (1994) či na televizní počin Poprask na laguně (1996) zfilmovaný podle stejnojmenné divadelní hry Carla Goldoniho. V roce 2000 pak ztvárňuje matku jejíž dospívající děti se dopouštějí incestu ve snímku Oběti a vrazi (2000), o rok později je obsazena opět dvojicí Svěrákových do válečného filmu Tmavomodrý svět (2001) coby matka Haničky (Linda Rybová), lásky Ondřeje Vetchého. Také si zahrála v nevydařeném pokračování Nemocnice – Nemocnice na kraji města po dvaceti letech (2003) coby manželka Mudr.Sovy mladšího. V současné době ji můžeme vidět ve vydařených Vratných lahvích (2007), kde si zahrála postavu Elišky – manželky Zdeňka Svěráka.

Daniela Kolářová je i významnou divadelní herečkou. Od absolvování DAMU do roku 1971 byla členkou divadla S.K. Neumanna, od roku 1971 je ve stálém angažmá v divadle na Vinohradech a od konce 90. let hostuje v Pražském komorním divadle (Divadlo Komedie). V těchto divadlech vytvořila řadu významných postav v inscenacích: Loupežník, Hamlet, Drobečky z perníku, Pobřeží, Předtím/potom, Hořké slzy Petry von Kantové, Lidumor aneb má játra beze smyslu s Karlem Rodenem a U cíle, za což dostala Cenu Alfreda Radoka za nejlepší hlavní ženský divadelní výkon roku 2004, za ztvárnění matky tyranky a manipulátorky. V současnosti ji můžeme vidět v divadle na Vinohradech ve hrách Richard II. (W.Shakespeare) a Jistě, pane ministře, hrou inspirovanou stejnojmenným slavným britským sitcomem z druhé poloviny 80. let.

Pracuje také pro Český rozhlas, kde namluvila více jak 80 inscenací. V roce 2001 získala 1. místo v anketě Neviditelný herec, za namluvení hlasu Irene, manželky Soamese z vynikajícího románu Sága rodu Forsytů, který napsal John Galsworthy.

Daniela Kolářová je vdaná za herce a režiséra divadla Na zábradlí Jiřího Ornesta, s nímž má dva syny: dvaatřicetiletého Šimona, který pracuje v Jedličkově ústavě a devětadvacetiletého Matěje, jenž je počítačovým expertem. Jejím největším koníčkem je zahradnictví, je také silnou kuřačkou. Věnuje se i charitě, je předsedkyní správní rady nadace pečující o dospělé lidi s mentálním postižením. Patří mezi nejlepší současné filmové a divadelní herečky.