Claudio Fragasso je filmový režisér a scenárista. Fragasso se na začátku 70. let pokoušel tvořit umělecké filmy, poté se v polovině 70. let stal scenáristou v italském filmovém průmyslu. Seznámil se s režisérem Brunem Mattei, což vedlo k desetiletému partnerství v letech 1980–1990, během něhož oba úzce spolupracovali na filmech, přičemž Fragassovy příspěvky často zůstávaly bez uvedení v titulcích. Fragassova manželka Rossella Drudi byla rovněž scenáristka a s manželem spolupracovala na řadě projektů. V 80. letech Fragasso začal psát a režírovat vlastní filmy, mezi nimi Pes zabiják s rockovým hudebníkem Alicem Cooperem a Po smrti. V roce 1989 režíroval Skřet 2, který se později stal tématem dokumentu Best Worst Movie, pojednávajícího o jeho fanouškovské komunitě.

Ještě před režií začal v polovině 70. let pracovat jako scenárista. Původně chtěl tvořit umělecké filmy a natáčel své snímky na Super8, například Passaggi (1977) a jeho pokračování Difendimi dalla Notte. Fragasso poznamenal: „V Itálii, abyste byli považováni za důležité, musíte natočit něco takového.“ Podle něj byl scénář k filmu Il Medium napsán už v roce 1975 přímo pro režiséra Silvia Amadia, ale výroba začala až v roce 1979. V 70. letech Fragasso pracoval na scénářích několika italských kriminálních thrillerů.

80. léta

Fragasso se seznámil s Brunem Mattei, když byl ještě asistentem střihače. Okamžitě si porozuměli, protože oba měli rádi žánrové filmy. V roce 1980 začala jejich úzká spolupráce, od filmu The True Story of the Nun of Monza (1980) až po komedii Three For One (1990). Během těchto deseti let spolu natočili 15 filmů, přičemž Fragasso někdy zastával i funkci druhého či pomocného režiséra. Přiznal, že je fanouškem „splatter“ filmů, o nichž řekl: „Byly pro mě velmi důležité. Italský duch nás nutí přehánět.“

Prvními snímky natočenými společně s Mattei byly The True Story of the Nun of Monza a The Other Hell, které vznikaly současně, aby se ušetřilo. Natáčelo se ve skutečném klášteře a herci se mezi filmy střídali. Ještě při zpracování těchto filmů byli Mattei a Fragasso najati na dokončení snímku Perverse Sex, Violent World, který zvládli dokončit během dvou týdnů za použití archivních záběrů. Další film, Hell of the Living Dead, napsal Fragasso spolu s manželkou Rossellou Drudi a také mu pomáhal s režií. Mattei však tvrdil, že Fragasso byl u všech filmů, u nichž si nárokoval spolurežii, pouze jeho asistentem.

Po Hell of the Living Dead producenti navrhli další dohodu na dva filmy, což vedlo k natočení Women’s Prison Massacre a Violence in a Women’s Prison, v nichž hrála Laura Gemser. Scénář k druhému napsali Fragasso a Drudi. Fragasso o Gemser řekl: „Ve srovnání s dnešními hvězdičkami byla v podstatě jeptiška, úplný opak pornohvězdy.“ Později Gemser pracovala pro tým Filmirage producenta Aristida Massaccesiho jako kostýmní výtvarnice na Fragassově filmu Skřet 2. Producent Roberto Di Girolamo požádal Matteiho a Fragassa o postapokalyptický film, z čehož vznikl Krysy: Noc hrůzy. Fragasso se podílel i na dvou westernových snímcích, které Mattei v 80. letech natočil: Scalps a White Apache. Objevil se také v drobných rolích ve filmech jako Robowar nebo Cop Game.

V roce 1986 natočil Fragasso bez Mattei film Pes zabiják pro producenta Eduarda Sarluiho s muzikantem Alicem Cooperem v hlavní roli. Spolu s Drudi také napsali pokračování Fulciho filmu Zombi 2, nazvané Zombi 3. Režisér Fulci musel z Filipín odejít před dokončením, takže Drudi a Fragasso museli během jednoho dne přepsat a rozšířit scénář. Režii dokončil Bruno Mattei, který byl právě na Filipínách. Následující den tam přiletěl i Fragasso, aby Matteiho podpořil při natáčení.

Současně s prací na Zombi 3 Fragasso natočil další zombie horor Po smrti, který napsal spolu s Drudi. Popsal jej jako „malý film, který jsem natočil s polovičním rozpočtem oproti tomu ,oficiálnímuʻ, a to na stejném místě na Filipínách“ pro Filmirage. Po smrti se natáčel v noci, protože přes den pracoval s Matteiem na Zombi 3. Pro Filmirage režíroval také Beyond Darkness (La Casa 5).

Fragasso tvrdil, že spolu s Drudi napsali původní příběh pro film Killing Birds, pod názvem Artigli. Tento nárok však odmítl filmový kritik a historik Roberto Curti, který poukázal na to, že treatment filmu napsaný Claudiem Lattanzim a Brunou Antonucci byl mnohem bližší výslednému snímku.

Později Fragasso natočil Skřet 2 pro Massaccesiho, který chtěl horor bez krve. Film se natáčel v polovině roku 1989 v Morgan, Utah. Rosella se setkala s producentem Sarluiem, který měl masku z filmu Skřet, kterou Fragasso nikdy předtím neviděl. Podle Fragassa měl jejich film původně nést název Goblins a spolu s Drudi jej napsali jako rodinněji zaměřený horor s humornými prvky o skřetech-vegetariánech, kteří nenáviděli masožravé lidi. Fragasso je uveden pod pseudonymem Drako Floyd, který Drudi vytvořila spojením znamení Draka v čínském zvěrokruhu a názvu kapely Pink Floyd.

90. léta a 2000s

V polovině 90. let kritici poznamenali, že po uvedení filmu The Escort nastal v Itálii znovu vzestup kriminálních filmů. Do této nové vlny se řadí i Fragassův snímek Palermo – Milano: Jednosměrná jízdenka, jehož kasovní úspěch vedl k dalším filmům, jako Coppia omicida a televiznímu filmu Operazione Odissea. Fragasso pokračoval v tvorbě filmů pro kina i televizi, což vyvrcholilo jeho pokračováním z roku 2007 – Milano Palermo – Il ritorno, navazujícím na film Palermo – Milano: Jednosměrná jízdenka.