Seznam herců a režisérů

Filip Renč

Herec / Režisér
Sdílet:

Osobní informace

  • Jméno: Filip Renč
  • Datum narození: 17, srp 1965
  • Země: Praha, Československo
Social:

Životopis

Filip Renč je synem spisovatele a režiséra Ivana Renče a vnukem básníka Václava Renče. Již od svých pěti let se objevoval jako herec v dětských filmech Družina černého pera, Nechci nic slyšet, Julek (1980), Levé křídlo (1983), v dospělosti se objevil např. v malých rolích (cameo) ve filmech Jana Svěráka Kolja, Vratné lahve a Tmavomodrý svět nebo v pohádce Nesmrtelná teta.

Vystudoval dokumentární tvorbu na FAMU a ještě jako student 3. ročníku katedry dokumentární tvorby natočil v roce 1991 ve Filmovém studiu Zlín svůj slavný debut Requiem pro panenku. Dále natočil šest celovečerních filmů, na jejichž scénářích často spolupracuje se Zdeňkem Zelenkou (Requiem pro panenku, Válka barev, Rebelové, Hlídač č. 47). Pro televizi natočil dokumentární rekonstrukci událostí 17. listopadu 1989 Polojasno, trojdílný film Vetřelci a lovci a třináctidílný seriál Sanitka 2, který je pokračováním Sanitky z roku 1984.

Natočil film o herečce Lídě Baarové, který byl uveden do kin v lednu 2016.[1] Kromě velmi nepříznivých kritik scénáře i uměleckého pojetí se v souvislosti s tímto filmem objevují i připomínky ohledně produkce. Způsob, jakým byla filmu v roce 2014 přidělena finanční podpora od Státního fondu kinematografie, je vnímán jako kontroverzní, skandální událost, která nemá v české kinematografii obdoby od dob privatizace Barrandova v 90. letech. Peníze získaly tři filmy: Lída Bárová režiséra Filipa Renče (rozpočet 80 milionů, podpora 15 milionů), Když nemůžeš, přidej, od Josefa Abrháma ml. (rozpočet 25,6 milionu, podpora 4 miliony) a Tenkrát v Ráji, který má režírovat Miloš Zábranský (rozpočet 48 milionů a podpora 6 milionů). Část radních se však od tohoto rozhodnutí distancovala s tím, že film nesplňuje stavená kritéria a že expertní posudky mluví jednoznačně v jeho neprospěch, což někteří radní v anonymním hlasování obešli tím, že film uměle bodově nadhodnotili.

Tereza Brdečková ve vlastním stanovisku upozornila, jaké problémy s sebou nese anonymní hlasování radních: „Bohužel, špinavé bodování, tj. diskreditaci žádosti lze sice poznat, nikoliv ale dokázat. Před rokem jsme poprvé upozorňovali na absurdní anonymitu hlasování radních. Anonymita vede k řízenému skupinářství a skrytému boji uvnitř Rady, na který doplácejí žadatelé. Anonymita otvírá brány lobbingu a korupčnímu jednání, které nelze doložit. Anonymita založila nové aktivity: stále častěji slyším o parlamentních lobbistech, kteří po kanceláři Fondu chtějí to či ono. Vyrojily se rádobyhistorické filmové projekty s vysokým rozpočtem, které se tváří jako vlastenecké počiny a mají podporu poslanců. Politici nepoznají, kdy je film seriózní, na to má nástroje Fond. Pokud nedáme pozor, Fond kinematografie za pár měsíců přestane sloužit filmařům a stane se pračkou na peníze. Chceme své tabulky podepisovat a zveřejňovat, protože za svými názory si stojíme a běsnícím žadatelům je dokážeme vysvětlit. Proto v té radě jsme, doufám.“

Filmový kritik Kamil Fila v týdeníku Respekt uvedl, že podobná situace, kdy by jeden film získal 60 % celkového ročního rozpočtu, nikdy nenastala. Kritik pak vznesl dotaz, zda je to proto, že Filip Renč je po státním vyznamenání od prezidenta momentálně politickým prominentem, či zda jeho projekt lobovaly politicky vlivné osobnosti.

Renč se o státní podporu ucházel v roce 2014 dvakrát a web Datová žurnalistika v porovnání bodových hodnocení upozornil na to, že napoprvé film vůbec neuspěl, zatímco napodruhé nasbíral body výlučně na formalitách (např. srozumitelnost žádosti a rozpočtu), nikoli na umělecké kvalitě a celkové úrovni.

Dříve se hodně věnoval režii reklamních spotů a videoklipů, např. k písni Medvídek skupiny Lucie nebo Láska je láska Lucie Bílé. Kontroverzní reakce vyvolaly jeho spoty pro kampaň Ministerstva dopravy Nemyslíš – zaplatíš.[2]

Činný je také jako divadelní (muzikálový) režisér. Režíroval muzikály Kleopatra (2002) a Andílci za školou (2012) Michala Davida, Golem (2006) Karla Svobody , Baron Prášil (2010) a jevištní verzi svého filmového muzikálu Rebelové (2003).[3]

V prezidentských volbách 2013 veřejně podporoval Miloše Zemana, od kterého dne 28. října 2014 získal medaili Za zásluhy I. stupně.

Tuto osobnost můžete vidět v letních kinech ve filmech

Newsletter

Přihlašte se do našeho newsletteru a zůstaňte v obraze, jaký film pod šírým nebem Vás v Praze čeká

Social

Search