Louis Garrel je francouzský herec, který se narodil 14. července 1983 v Paříži. Je synem Philippa Garrela, známého francouzského režiséra a herečky Brigitte Sy. Už v šesti letech si malý Louis poprvé zkusil, co to znamená být hercem. Roku 1989 se objevil v otcově filmu Les Baisers de Secours, a to po boku matky Brigitte a dědečka Maurice Garrela. Philippe Garrel, proslulý tím, že do svých filmů obsazuje převážně členy rodiny nebo přátele, tak zřejmě předpověděl synovu hereckou kariéru. Louisova středoškolská studia na Lycée Fénelon v Pařiži neskončila úspěchem, přesto byl však později přijat na hereckou konzervatoř, kde si prohloubil své znalosti v oblasti herectví a získal v roce 2004 diplom. Svůj středoškolský neúspěch později okometoval slovy : „Tu vois maman, j’ai pas eu mon bac mais j’ai un César !“ – „Vidíš, mami, neodmaturoval jsem, ale zato mám Cézara!“.

Louisův „opravdový“ debut před kamerou se odehrál až v roce 2001, kdy ztvárnil hlavní roli ve filmu Rodolpha Marconiho Ceci Est Mon Corps. Příběh o mladém, trochu znuděném studentovi, který se později stane hlavou slibně se rozjíždějícího podniku svého otce, mu padl jako ulitý. Navzdory tomu i navzdory hvězdnému obsazení (v čele s Jane Birkin a Annie Girardot), francouzská kritika film strhala. Mladý herec se ale vzápětí pouští do natáčení filmu La Guerre a Paris režisérky Yolandy Zauberman. Drama, odehrávající se v Němci okupované Paříži, je silným příběhem dospívajícího židovského chlapce. Tento film už kritika ohodnotila lépe. To jistě vlilo začínajícímu herci novou energii do žil, protože hned v následujícím roce 2003 zazářil ve filmu Bernarda Bertolucciho The Dreamers (Snílci). Sledujeme zde příběh záhy oddělených siamských dvojčat, bratra Thea a sestry Isabelle (Eva Green), zasazený do Paříže roku 1968 zmítané studentskými nepokoji. Velmi blízký vztah obou sourozenců nakrátko naruší příjezd amerického studenta Matthewa (Michael Pitt), který se sourozenci stráví jarní prázdniny v jejich pařížském bytě.

V roce 2004 se Louis Garrel objevil v kontroverzním snímku francouze Christopha Honoré Ma Mère (Moje Matka). Isabelle Huppert v roli matky zde zasvěcuje svého syna do tajů sadomasochistických a incestních praktik, kterým se sama ráda oddává. Ve stejném roce, tentokrát podruhé pod taktovkou svého otce Philippa, ztvárnil Louis postavu mladého básníka Françoise v dramatu Les Amants Réguliers (Pravidelní mileci). Role mladíka, vyrovnávajícího se jak s první velkou láskou, tak s nepokoji v květnu roku 1968, mu přinesla nejen Cézara za mužskou hereckou naději roku 2005, ale také Zlatou hvězdu udělovanou novinářskou obcí za herecký objev roku.

V roce 2006 si Garrela znovu vybral Christophe Honoré do svého snímku s názvem Dans Paris, kde herec zdatně sekunduje svému staršímu, a pro české publikum možná známějšímu kolegovi, Romainu Durisovi. Spoluprací s režisérem Francoisem Ozonem vzniklo ještě v témže roce krátkometrážní dílko Un Lever de Rideau. Rok 2007 se pro Garrela opět nesl v duchu spolupráce s režisérem Christophem Honoré, tentokrát na muzikálu Les Chansons D’Amour, kde Garrel prokazuje kromě hereckého, i nesporný pěvecký talent. 26. prosince 2007 do francouzských kin putoval nejnovější snímek LEs Actrices, který natočila Garrelova současná partnerka, režisérka a herečka italského původu Valeria Bruni Tedeschi.

Louis Garrel je znám jako velký obdivovatel francouzského herce Jean-Pierra Léauda, hvězdy kultovního filmu Quatre Cents Coups (Nikdo mě nemá rád) francouzské nové vlny. Nezbývá než doufat, že se Garrel vydal správným směrem, ve stopách svého oblíbence.