Významný americký filmový režisér rakouského původu. Pocházel z vídeňské židovské rodiny (otec byl lékařem), původně se chtěl stát houslistou, ale pak dal přednost studiím práv na vídeňské univerzitě. Už jako student byl přitahován světem filmu a stal se příslušníkem německé avantgardy. Na čas zakotvil v Paříži, kde se zabýval technikou filmové fotografie a s Billym Wilderem spolupracoval na polodokumentárním filmu Roberta Siodmaka Lidé v neděli (1929). Poté se vydal do USA a do Hollywoodu, kde se zpočátku uplatnil jako statista (např. ve slavném protiválečném filmu Na západní frontě klid, 1930). Krátce spolupracoval s dokumentaristou Robertem Flahertym a stal se asistentem svého krajana Bertholda Viertela.

V roce 1936 získal americké občanství a poté i práci u společnosti MGM, kde režíroval osmnáct krátkých filmů (mj. Oscarem oceněný snímek Aby matky mohly žít). Po úspěších na tomto poli přešel v roce 1942 k celovečerní hrané tvorbě, jeho prvním výrazným úspěchem byl snímek Sedmý kříž (1944). Kromě komedií režíroval filmy různých žánrů (jeho zásadním životním tématem byla druhá světová válka a její důsledky, jakož i poměry v armádě), řadě herců (Gary Cooper, Frank Sinatra, Montgomery Clift, Donna Reed, Burt Lancaster, Jason Robards, Audrey Hepburn, Vanessa Redgrave, Jane Fonda aj.) pomohl k Oscarům nebo alespoň k oscarovým nominacím; jedním z držitelů Oscara se jako dodnes jediný český herec v historii stal Ivan Jandl za roli ve významném dramatu Poznamenaní.

Zinnemannovy filmy vynikají pečlivostí v detailech, citem pro výtečné (mnohdy velmi odvážné) herecké obsazení a důrazem na morální dilemata postav. Kvůli svým velkým nárokům a občasným neshodám s producenty se musel několika projektů vzdát – např. v roce 1956 začal natáčet Hemingwayovu novelu Stařec a moře, ale po neshodách s výrobní firmou režii opustil a film dokončil John Sturges. Další jeho projekty (např. příběh z historie amerického západu Den, kdy padl generál Custer) byly stornovány na přelomu 60. a 70. let. Zřejmě nejslavnějším režijním počinem Zinnemannovy mimořádně úspěšné kariéry je mistrovský psychologický western V pravé poledne, kterým převrátil dosud zavedenou podobu westernů – stříleček v psychologické drama jedince, který bojuje především sám se sebou.

Za své filmy získal řadu ocenění a za svůj mimořádný přínos filmové kultuře byl jmenován členem Britského filmového institutu. Jeho manželkou byla od roku 1936 Renee Bartlett, s níž měl syna Tima, který se stal režisérem a producentem.