Během studií na FAMU na sebe upozornil zejména snímky Schopen – odveden (1979) a Praga kaput regni (1980). Za své školní práce, jejichž nonkonformita a svobodomyslnost mu ve své době vynesly podmínečné vyloučení, získal vůbec prvního Maxima (cenu za nejlepší studentské cvičení) v historii fakulty. Po absolutoriu odešel do Francie, kde žil téměř devět let. Živil se zpočátku jako prodavač zmrzliny, lepič plakátů, malíř pokojů a hlídač dětí. Později režíroval vzdělávací pořady a učil na soukromé filmové škole ESRA (1988–1992). Od roku 1992 žije opět v Praze. Ve funkci pomocného režiséra pracoval na francouzských filmech, natáčených v České republice. V roce 1997 debutoval úspěšnou adaptací literárního bestselleru Michala Viewegha Báječná léta pod psa.

Výraznějšího režijního vrcholu však dosáhl až po roce 2000 (ve věku blížícím se padesáti). V roce 2005 natočil drama Kousek nebe z prostředí drsného komunistického vězení z padesátých let dle autobiografického námětu Jiřího Stránského. V roce 2011 převzal režii (po v té době nemocné Alici Nellis) na dramatu z druhé světové války Lidice. Jeho zatím posledním výrazným celovečerním filmem je kriminální drama Příběh kmotra (natočené v roce 2013) z českého mafiánského prostředí z přelomu 20. a 21. století.

Známým je i svou televizní tvorbou například seriálem Proč bychom se netopili, ale především historickým dokumentárním seriálem Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů.