Takashi Miike se narodil 24. srpna 1960 v Osace v Japonsku. V mládí se věnoval profesionálně motocyklovému sportu. V roce 1978 začal studovat filmovou školu v Yokohamě, kde byl v té době ředitelem Shohei Imamura. V osmdesátých letech pracuje jako asistent výroby televizi a jako asistent režie u mnohých, těch nejlevnějších, videofilmech o yakuze. Tomuto žánru se věnuje i počátkem let devadesátých již samostatný režisér. Jeho debutem se stává film Toppu! Minipato tai (1991). Po sérii béčkových filmů se dočkal úspěchu s filmem Gokudo sengokushi: Fudoh (Fudoch: Next generation, 1996). Akční snímek o studentovi vedoucí svůj gang si získal oblibu u diváků milující tento úpadkový žánr, stal se kultovním režisérem. Ve stylu, plného násilí a různých perverzností, pokračuje i ve svých dalších filmech a získává si pověst kontroverzního režiséra. Těmto násilnickým filmům se značně vymyká poetický příběh dvou japonských turistů putujících po čínském venkově, ve kterém je hlavní důraz kladen na prolínání kultur, Chuugoku no Chojin (Ptačí lidé z Číny, 1998). K tomuto tématu se vrátil i v dramatu z vězeňského prostředí, Tengoku kara otoko-tachi (The Guys from Paradise, 2001). Zájem o konflikt kultur je patrný i v třídilné sérii o vzájemných vztazích mezi japonskou yakuzou a čínskými triádami, Shinjuku Kuroshakai: Chaina mafia senso (Shinjuku Triad Society, 1995), Gokudo kuroshakai (Rainy Dog, 1997), Nihon Kuroshakai (Ley Lines, 1999). Nezapomíná ovšem na svůj oblíbený žánr, v roce 1999 natáčí film Odishon (Audition, Konkurs, 1999) s nímž sklízí mezinárodní úspěch. Příběh začínají jako lyrický vztah dvou lidí a končící mučením a odřezáváním údů. Kultovním se stává i brutální snímek Koroshiya 1 (Ichi the Killer, 2001), Od roku 2003 se Takeshi Miike začíná pouštět i do žánru hororů. Své představy o zobrazování násilí uplatnil např. v hororu One Missed Call (Zmeškaný hovor, 2003) či v krimihororu Gokudo kyofu dai-gejiko: Gozu (Gozu: Yakuza Horor Theater, 2003). Od tématu si mírně odskočil akčním sci-fi filmem Izo (Izo, 2004) ve kterém jednu z hlavních rolí obsadil hercem a režisérem Takeshi Kitanem. Mimo svou režijní činnost se občas objevil i před kamerou v menších rolích, jak v některých svých filmech tak i ve snímcích jiných tvůrců, např. ve filmu Hostel, režiséra Eli Rotha (2005), kde hraje japonského obchodníka.

Za svou dosavadní kariéru natočil přes šedesát, většinou obskurních a brutálních snímků z prostředí japonské mafie. I když jsou jeho filmy plné násilí a krve, divákovi je vše předkládáno s nadsázkou a částečně odlehčováno černým humorem. Často nelogické konce některých filmů nutí přemýšlet, zda děj odehrávající se na plátně je skutečností, nebo jen sny a představy aktérů příběhu.