Americký režisér Martin Scorsese vyrůstal jako syn sicilského přistěhovalce v manhattanské čtvrti Little Italy. Časté nemoci ho vydělovaly z dětského kolektivu, takže po skončení základní školy vstoupil do semináře s úmyslem stát se knězem. Po roce byl vyloučen a začal se věnovat filmu, jenž byl od dětství jeho vášní a jejž později vystudoval na Newyorské univerzitě (1964).

Upoutal pozornost už svými krátkými filmy, zejména oceněným Velkým holením, a několik let zůstal na univerzitě jako pedagog. V té době také vznikla s použitím autobiografických motivů jeho celovečerní prvotina Kdopak to klepe na moje dveře (1968). Scorseseho první významný film Špinavé ulice (1973) sice komerčně propadl, ale výrazně upozornil na jeho schopnost realisticky postihnout vývoj filmových postav, na jeho svébytný vizuální styl a v neposlední řadě na herectví jeho oblíbených představitelů Harveyho Keitela a Roberta De Nira.

Další umělcova tvorba je přehlídkou toho nejzajímavějšího, co ve Spojených státech vzniklo (mj. Alice tu už nebydlí – 1974, Taxikář – 1976, dok. Poslední valčík – 1978, Poslední pokušení Krista – 1988, Mafiáni - 1990, Gangy New Yorku – 2002, Hugo a jeho velký objev – 2011). Za vrchol jeho díla bývá odborníky považován černobíle natočený životopis boxera Jakea LaMotty Zuřící býk (1980), který vynesl De Nirovi hereckého Oscara a v anketě předních filmových kritiků byl označen za nejlepší americké filmové dílo 80. let, ovšem v hodnocení jeho kolegů je to drsné drama z bostonského podsvětí Skrytá identita (2006), za něž po několika neúspěšných pokusech konečně dostal svého režijního Oscara.

Pracuje až na výjimky v Hollywoodu, ale dokázal si v jeho rámci zachovat potřebnou tvůrčí svobodu a natáčet více či méně osobní filmy. Aktivně pomáhá při zachovávání filmového dědictví minulosti a mezi kolegy je uznáván pro encyklopedické znalosti starých amerických filmů. Svého vlivu také využívá jako producent snímků jiných tvůrců.