Žijící legenda americké kinematografie, bez níž bychom si jen těžko dokázali představit současnou podobu světového filmu. Roger Corman je tím úžasným mužem, který v příhodnou chvíli dokázal určovat kroky současných hvězd Hollywoodu. Kde by dnes byly takové celebrity, jako je Jack Nicholson, Francis Ford Coppola, James Cameron nebo Martin Scorsesse, kdyby v rozhodujícím okamžiku nepotkali tohoto nenápadného usměvavého producenta, režiséra a scenáristu, který patřil k nejpracovitějším v dějinách Továrny na sny.

Od svého debutu v roce 1953 se podílel přibližně na třech stovkách celovečerních snímků a asi pět desítek jich rovněž režíroval. Pro svou mimořádnou intuici nasazovat ty správné tituly do dvojprogramu amerických kin proslul jako král B-filmů, tedy těch, které byly uváděny až v druhém pořadí. Od mládí nadšený obdivovatel techniky, příležitostný radioamatér a letec si většinu filmů dokázal naplánovat v rekordně krátké době několika dnů. Za velmi levný peníz pořídil obstojně kvalitní podívanou v počtu šesti až sedmi titulů ročně, posléze se vypracoval v průkopnického režiséra, který ovlivnil nejen osobnosti typu Quentina Tarrantina, ale rovněž celkové plánování hollywoodské výroby, která teprve nyní plně doceňuje Cormanovu výhodu natáčet několik filmů zároveň, nebo využívat již jednou vybudovaných kulis pro jiný příběh.

To, co Corman dokázal se svými vynikajícími spolupracovníky na přelomu 50. a 60. let, mu může závidět celý filmový svět. V okamžiku, kdy překonal nedůvěru velkých producentů, dostává volnou ruku a má možnost realizovat jeden z nejpozoruhodnějších cyklů volně navazujících snímků v dějinách kinematografie - sedm různorodých adaptací inspirovaných dílem Edgara Allana Poea. Ještě před tím si vyzkouší bizarní historku o masožravé variantě Adély, která ještě nevečeřela pod názvem Malý krámek hrůz (1960) s tehdy ještě zcela neznámým Jackem Nicholsonem v roli sadomasochistického zákazníka. Natáčení trvalo rekordní dva dny a jednu noc. Poté už měl otevřeny dveře k širokoúhlému formátu a psychedelické barvě, v níž s nebývalou chutí adaptoval klasika Poea.

Přestože pracoval rychle, obklopil se řadou zkušených mistrů svého oboru, jako byl scenárista Richard Matherson, oscarový kameraman Floyd Crosby (spolupracovník legendárního Murnaua) a především shakespearovský herec Vincent Price. Mezi přestávkami pokračoval v realizaci nenáročných žánrových snímků, ale anticipoval i budoucí superžánry jako třeba gang-sterský film (Coppola se mu odvděčil roličkou v Kmotrovi) nebo motorkářské drama. Poslední film režíroval v roce své dvacetileté režijní pauzy (Odpoutaný Frankenstein, 1991). Mimo jiné se věnoval také distribuci evropské klasiky. Jeho zásluhou se do amerických kin dostaly filmy jako Bergmanovy Šepoty a výkřiky (1972) či Felliniho Amacord (1972). Corman je osobnost, která dokázala navždy změnit dějiny kinematografie.