Poetický film Osobní život díry Ondřeje Vavrečky formálně vychází z dokumentárního filmu, který však překračuje k otevřené, hravé, experimentující formě. Pojednává o podstatě našeho světa a tu netvoří něco pevného, nýbrž je spíše plná děr, což ukazuje např. struktura hmoty. S hravostí, lehkostí i naléhavostí objevuje různé druhy prázdnoty. Svět potřebuje ty prázdné prostory, aby se mohl kam hýbat. Krátké momenty extáze jsou střídány čekáním ptáků marabu, hardcore filosofie je proplétána s banalitou každodennosti. Film obsahuje rozhovory s odborníky a je doplněn hranými scénami. Film je natočen na prošlý a čerstvý 16mm film a je završením pentalogie filmů filmaře a pedagoga FAMU Ondřeje Vavrečky.