Humphrey DeForest Bogart se narodil v New Yorku v rodině chirurga Belmonta a ilustrátorky Maud dne 25.12.1899. Prvním veřejným vystoupením malého Humpyho, jak mu říkala matka byla reklama na dětskou výživu.

Když psal Humphrey své memoáry vzpomínal na své dětství s jistou hořkostí. Matku už v dětství často nenáviděl až se prý za to styděl, oba rodiče si prý často rádi „přihli“ a nevyhýbali se ani drogám. O jeho výchovu a potřeby se starala hlavně chůva. Otec si sice přál, aby byl lékařem a snažil se mu vytvořit ty nejlepší podmínky, ale Humphrey byl tvrdohlavý a nedisciplinovaný a z vysoké školy ho brzy vyhodili. K tomu se přidružilo i neštěstí, když později přišel díky nevydařeným peněžním transakcím o dědictví po rodičích. Práce se nebál, a tak vystřídal několik zaměstnání, jako dělník v docích, později jako rybář, byl u námořnictva.

Čirou náhodou se dostal k malé herecké příležitosti v Brooklynu, a zde zůstal po dalších více jak dvanáct let, hrál v malých i větších úlohách. Za tu dobu se dvakrát oženil (obě jeho mladé ženy Helen Mankeová a Mary Philipsová byly temperamentní, divoké, a i na jeho provokativní a buřičskou letoru to bylo někdy příliš.) Jediným kladem této nepochybně plytké kariéry bylo seznámení se s tehdejší hvězdou Broadwaye - Spencerem Tracym, se kterým zůstali přátelé po celý Bogartův život. Zdálo se, že se začala jeho hvězda obracet k lepšímu.

Začal natáčet pro film, zatím sice jen malé role, ale rok 1936 přinesl úspěch v podobě nejdříve divadelní role ve hře Zkamenělý les, který byl také převeden na filmové plátno pod názvem - The Petrified Forest, kde hrál gangstera Duka Mantea. Následovaly filmy, kde mu byla připsána role dalšího gangstera jako - V newyorském přístavu Dead End – Morgan, a v Poznamenané ženě, hraje žalobce. Začalo se mu v Hollywoodu i mimo něj říkat drsňák Bogey, a v té době se setkal s Johnem Hustonem, který mu nejen jako přítel, ale i režiser pomohl utvořit a dotvořit jeho hereckou slávu. „Drsňák“ s ním natočil Maltézského sokola, The Maltese Falcon – 1941, a poté ještě dalších pět významných filmů. Stal se po sedm let nejlépe placeným hercem v Hollywoodu.

Ovšem největší slávu mu přinesla role Ricka Blaina po boku Ingrid Bergman, která hrála Ilsu Casablanca - 1942, kterou natočil s dalším významným režiserem Michaelem Curtizem. Tím se zvedl jeho umělecký kredit, a dá se říct, že nebyl v mnoha ohledech překonán. Dalším zajímavým snímkem v režii H.Hawkese bylo zpracování románu Ernesta Hemingwaye – Mít a nemít, To Have and Have not, kde hrál s Lauren Bacallovou, se kterou za čas uzavřel další, tentokrát ale opravdu velmi šťastné manželství, a vzešly z něho dvě děti.
Následovaly role v Poklad na Sierra Madre, Key Largo, a další. Po II.světové válce bojuje Bogart spolu s Lauren, a levicově založenými přáteli jako J.Huston, s tehdejším politickým „honem na čarodějnice“ - stíhání těch umělců, kteří byli podezřelí ze sympatizování s komunismem – 1947. V té době odešla jistá část umělců do Evropy, aby unikli nedůstojnému vyšetřování pro „neamerickou činnost“.
Poválečným dílem o Japonsku - Tokyo Joe, jako by se chtěl ujistit, že je po válce, protože tvrdil nejen ve filmu, ale i na veřejnosti …. tři války na jednu jedinou generaci, tak to je špína! John Huston přichází v roce 1952 s roli Charlese Allnuta, a po jeho boku září jako staropanenská Rossa Sayerová - Katherine Hepburn. To ho opět vynáší na vrchol slávy, a Africká královna, získává Oscara. Následují válečné snímky jako Battle Cirkus, děj se odehrává v Koreji, a nebo film - Nikdy se to neskončí.

Bogart velmi miloval moře a lodě, a na své jachtě dokázal strávit i s rodinou poměrně dlouhý čas svého volna. Ve svém soukromém životě byl svým způsobem „drsňák a tvrďák „ tak jako jsme ho měli možnost poznat ve filmu, a nestaral se o rady lékařů, kteří mu diagnostikovali rakovinu jícnu.
Neléčil se, a cokoliv, co souviselo s léčbou tvrdohlavě odmítal.
Dne 14.1.1957 umírá, a je pohřben v Kalifornii v Glendale. Za svůj život natočil 75 filmů.