Ve věku třech let Bérénice Bejo emigrovala se svými rodiči z Argentiny do Francie. Pod vlivem otce, režiséra Miguela Bejo, navštěvovala už od útlého věku hereckou školu. Její první výstup na plátně byl v roce 1993 v krátkometrážním filmu Pain perdu od Tiériho Barié a následně v celovečerním filmu Les Soeurs Hamlet (1998) od Abdelkrima Bahloula. První uznání její hereckého výkonu byla 2001 nominace na Césara jako nejlepší ženská herecká naděje za Hvězda ze salonu (Meilleur Espoir Feminin) od Gérarda Jugnota. V roce 2012 se její touha splnila Césarem jako nejlepší herečka za černobílý němý film Umělec (2011) od Michela Hazanaviciusa.